POEZIE

tetování jako revoluce společnosti

snad neuschneme v společném mládí

Ale ani ta ti nestojí za to,

Vídám tě ve svém cigaretovém kouři,

s nevinou duší a čistým úmyslem

a spojené kruhy medzitým blikajú červeno.

Slová sú lemované nádychmi a výdychmi.

Pod pohovkou schovaná ruka lásky,

spolehnout se na duchaplnost

Myšlenka se sápe do vedoucí pozice.

jedovatý symbol zatracení.

Otrávím se myšlenkou skrytou v něm.

s Níkárónem končí se starozákonní pouť.

Na plicích mám květinový povlak

z nichž srdce krásou plesá.

vůně bylin omamuje jeho smysly

uvnitř stovky tajemství

avšak nikoli slzami hořkými,